Už osmým rokem žiju v Německu a také jsem si tu prošla těhotenstvím, porodem a péčí v raném mateřství. Ráda bych vám povyprávěla o své zkušenosti. Nemůžu a ani nechci to porovnávat s Českem, protože jsem to v Česku nezažila.. ale myslím si, že může být zajímavé slyšet o tom, jak to probíhá u našich sousedů, v Německu. Nejdřív vám povím o celkovém systému a pak jednotlivě o tématech péče v těhotenství, o porodu a o poporodní péči.

To, že jsem poprvé těhotná, jsem zjistila někdy v květnu roku 2018. Tak nějak jsem to věděla už předtím, než jsem si udělala test. Poukazovaly na to hlavně projevy mého těla, některé z nich byly trochu zvláštní, třeba to, že mi několikrát tekla krev z nosu. Potom, co mi test vyšel pozitivní, jsem zašla klasicky ke gynekologovi pro potvrzení těhotenství. V Německu těhotenstvím provází gynekolog společně s porodní asistentkou, která se zde nazývá Hebamme. V mém případě s ní gynekolog přímo spolupracoval. V Německu to funguje tak, že vás Hebamme provází obdobím těhotenství, vlastně až přes porod a pak až po péči v šestinedělí, které se v Německu počítá většinou na osm týdnů a nazývá se Wochenbett.

V začátcích to vypadalo tak, že doktor dělal prohlídky na ultrazvuku a všechny ostatní věci, jako třeba měření tlaku, vážení a poslouchání srdce miminka pak byly na Hebamme. To bylo docela příjemné, protože moje Hebamme měla hezkou světlou místnost s gaučem, kde si se mnou povídala o všem možném, co mě napadlo. Což mi přišlo fajn, rozhodně příjemnější než prostředí klasické ordinace. Řešily jsme otázky ohledně stravování, změn v těle, o tom, co je potřeba před příchodem miminka zařídit a tak dál.. Hebamme mi i různě doporučila o co se před porodem zajímat a jak se celkově připravit. Hned po zjištění těhotenství jsem dostala Mutterpass, což je těhotenská průkazka, do které zapisuje doktor výsledky ultrazvuků a Hebamme vážení, tlak a podobně. Na ultrazvuky jsem šla klasicky na tři, přičemž jsme pohlaví miminka zjistili při druhém, což bylo ve 20. týdnu těhotenství.

Teď pár informací ohledně celkového systému předporodní péče: nejčastějsí případ je takový, že jedna Hebamme se o vás stará v těhotenství a před porodem a pak k vám dochází domů i po narození miminka. V porodnici jsou zaměstnané také Hebamme, které jsou už přímo porodní asistentky, jak je známe i v Česku. Je určitě možné, aby všechny role zastávala jedna osoba, ale to je většinou docela drahá záležitost. Takže  nejrozšířenější model je právě ten, že jedna osoba je s vámi v těhotenství a po porodu a v porodnici je to někdo jiný. A tento systém je hrazený pojišťovnou, takže to není nic navíc, co byste si museli připlácet. Já jsem měla docela klidné těhotenství, takže jsem neměla ani moc témat, co s Hebamme probírat.

Nejvíc jsem se asi soustředila na přípravu na porod, protože to byl můj první porod a chtěla jsem být dobře připravená. V nemocnici, kde jsem se rozhodla rodit, nabízeli přímo předporodní kurzy, které jsou tu také hrazené pojišťovnou. S partnerem jsme si vybrali kurz pro páry, který se konal jednou týdně večer a trval celkem pět týdnů. Lektorka kurzu byla přímo porodní asistentka v té porodnici, kde se kurz konal. Probírali jsme témata, jako třeba jaké jsou fáze porodu, jak se dítě dostává ven z těla matky, jaká je role partnera, jaké zákroky se při porodu provádí, jaké jsou porodní polohy a podobně. Lektorka s sebou měla i model pánevního dna, takže jsme si na něm ukázali přimo jednotlivé části porodu, což mi přišlo důležité, to před porodem takhle na modelu vidět. Při jedné hodině jsme se dokonce i šli podívat přímo na porodní oddělení. Celkový kurz mi přišel jako dobrá zkušenost a doporučila bych ho ostatním.

Teď budu mluvit o tom, jak to vypadá a funguje v nemocnici a jak probíhá vlastní porod. Porodní oddělení v Německu ve většině nemocnic vypadá tak, že tam existují dva druhy pokojů. A to je Wehenzimmer, což by se dalo přeložit jako místnost na porodní bolesti. Je to prostě pokoj, kde jste na první porodní fázi. Na každém pokoji je jen jedna žena, může tam být společně s partnerem. Místnost je vybavená velkou postelí, křeslem, a různými věcmi, které vám můžou zpříjemnit právě první fázi. Zároveň vám místo poskytne trochu soukromí před porodem.. Když už se blíží vlastní porod, přesune vás personál do místnosti, které se říká Kreissaal. Ta už má více typicky nemocniční prostředí. Tam proběhne celý porod vedený porodními asistentkami. Pokud porod probíhá hladce, tak jsou doktoři přítomni až ve chvíli, kdy se miminko dostává na svět. Já jsem měla porod trochu komplikovanější, takže mě jím provázela asistentka společně s doktorkou. V místnosti byla ještě jedna asistentka na praxi a můj partner. V průběhu porodu mi byly podávány jak klasické léky, tak i homeopatika a akupunkturní jehly.

No a když je miminko na světě, dostanete ho hned do náruče na holé tělo. Měření a vážení tu neřešili jako to nejdůležitější, takže jsme měli dítě první minuty hned u sebe a taky hned dostalo prostor se přisát na prso. Dítě u mě zůstalo pořád až do té doby, kdy bylo potřeba mě dát trochu do kupy. Byla jsem převezena na pokoj, kde miminko hned bylo se mnou přímo v mé posteli, kde jsem ho měla celé tři dny, co jsme zůstávali v porodnici. Samozřejmě je možné miminko položit i do boxu na kolečkách, který je v pokoji k dispozici. Ale já jsem s ním spala v jedné posteli a měla ho tam bez oblečení aby byl možný skin to skin kontakt. Moc se mi líbilo, že mi od začátku dali důvěru, že dítě můžu mít u sebe. Když jsem něco potřebovala, přišla porodní asistentka, která mi poradila se vším. Byla jsem ráda, že mi věnovali dost času ukázat jednotlivé polohy při kojení a taky jak miminko přebalit a obléknout, protože v tom si ty první dny po porodu připadáte jako prvorodiče úplně ztracný.

Ještě bych zmínila, že jsem měla připravený i porodní plán. Z toho velká část jako třeba bonding byla  samozřejmost, která patří ke standardu nemocnice. Další věci jako třeba to, že jsem si přála porod do vany, nebyly možné, protože jsem měla nakonec porod vyvolaný a tím pádem na to nebyl prostor.. Plán se mnou ochotně probrali a nechali si jednu kopii u sebe. V porodnici jsme zůstali tři dny. Poté, co jsme se přesunuli domů, k nám od druhého dne začala docházet porodní asistentka. Ta se starala jednak o můj zdravotní stav a kontrolovala hojení po porodu a stehy. A taky kontrolovala zdravotní stav miminka a pomáhala nám s péčí o něj. A pomáhala nám s kojením. Docházela k nám nejprve ob den, pak jednou za pár dní a ke konci jednou týdně. Jak už jsem zmínila, šestinedělí trvá v Německu osm týdnů, takže máte nárok na hrazenou péči po celé toto období.

S asistentkou jsem měla skvělou zkušenost, nejvíc jsem ocenila pomoc při kojení. Kontrolovala polohu, radila mi kojit kdykoli na požádání a řešila se mnou drobné problémy. Také jsem byla ráda, že nám ukázala jak s  novorozencem manipulovat, jak ho zvedat, pokládat a taky jak ho koupat. Příjde mi to super hlavně když nemáte po ruce někoho z rodiny nebo zkušené kamarády, kteří by vám pomohli. A máte na to doma klid, čas a své věci. Je to opravdu ta nejlepší podpora mít někoho, kdo vás ob den ujištuje že se všechno správně hojí, že dítě hezky roste a že je vlastně všechno tak, jak má být.