Zero waste baby
Ačkoli miminka přichází na svět bez ničeho, většinou už brzy po narození začnou tvořit, aniž by o tom věděla, dost odpadu. Respektive jejich rodiče vytvoří tento odpad, protože používají jednorázové produkty, nakoupí mnoho nových hraček a oblečků… V tomto článku proberu jednotlivé kategorie, v kterých si myslím, že je vytvářeno zbytečně mnoho odpadu a nabídnu nápady, jak si vybrat šetrnější cestu.
V dnešní době je pro mnoho lidí důležitá ochrana přírody a pro hodně z nich je to i součást životního stylu. Jejich chování, a hlavně to konzumní chování, se pak neřídí tím, aby se měli co nejpohodlněji, ale tím, aby se chovali šetrně k životnímu prostředí a nezanechali za sebou zbytečně mnoho odpadu. Chtěla bych vám dneska povědět o tom, jak se my s naším miminkem, chováme k životnímu prostředí a co se nám vše osvědčilo.
První věc, kterou si mnozí s vytvářením odpadu spojí, je používání jenorázových plen. Ekologickou alternativou jsou látkové plenky a nebo praktikování přirozené hygieny dětí. To znamená, že malá miminka podržíte nad nočníkem aby mohla vykonat svou potřebu tam a nemusí potom čůrat do plenek, no a díky tomu spotřebu plenek snížíte. Abychom si ukázali, kolik odpadu jednorázové plenky vytvoří, jsem si našla pár čísel. Miminko, které plenky potřebuje dejme tomu dva roky svého života, za tuto dobu vytvoří něco kolem jedné tuny odpadu. Což je něco kolem čtyř tisíc nasáklých plenek. A aby se jedna taková plenka rozložila, trvá to přibližně 400 let.
Kdybychom to srovnali s odpadem dospělých, je to dvakrát více, než co jeden dospělý člověk vytvoří odpadu za rok. Použité jednorázové plenky pak končí buď ve spalovnách, nebo častěji na skládkách, kde se rozkládají až stovky let. Tato čísla jsem čerpala z webové stránky ekolist.cz. A co se týče materiálu na výrobu.. Nejen, že je spotřebován materiál na vyrobení plenek, plenky také musí být dovezeny z továrny do obchodu a vy si je pak musíte dovézt domů. Velké množství energie je tak potřeba na transport. Takže jejich energetická stopa je obrovská.. Pokud se rozhodnete používat látkové pleny, bude vaše chování nejen ekologičtější ale také ekonomičtější. Dejme tomu 25 kusů plen koupíte jen jednou a pak už je perete a znovu používáte. I když je už vaše miminko nebude potřebovat, plenky vám zůstanou a vy je můžete schovat pro další dítě nebo prodat.
V dnešní době už existuje mnoho moderních systémů látkových plen. My jsme se synem používali klasické české čtverce, které se poskládají do tvaru plenky. Jako ochrana proti prosáknutí pak slouží nepromokavé kalhotky, které se nasadí přes látkovou plenku a zapnou na suchý zip nebo patentky. Tento systém je celkem jednoduchý. S dcerou jsem pak objevila jednoduchost plen AIO aneb All In One, které se nasadí jako klasická plenka a nemusí se nic skládat. Vše je v jednom kuse. Praktické jsou i Pocket systémy, neboli kapsové. U těch se savé jádro vloží do připravené kapsy a plínka je tak rychle připravená k použití. V Česku se v posledních letech rozrostl trh s látkovými plenami – vyrábí je třeba firmy Breberky nebo Bamboolik a jsou k dispozici na mnoho internetových obchodech. Plenky peru každé tři dny. A do té doby je mám uskladněné v kýblu s víkem.
Úplně zero waste metoda je tak zvaná přirozená hygiena nebo anglicky elimination comunication. Můžete ji znát i pod názvem Bezplenková komunikační metoda neboli bezplenkovka. Ta vychází z toho, že i malá miminka jsou schopná komunikovat, kdy potřebují vyloučit a vy je tak můžete podržet nad nočníkem, kam vykonají potřebu. K tomu nepotřebujete nic víc než misku a pár látkových plen. Nám se osvědčila kombinace látkových plen s komunikační metodou.
Plusy a minusy látkových plen:
+ šetří peníze
+ nemusíte pořád něco kupovat a vyhazovat
– musíte myslet dopředu a sehnat si výbavu
– musíte si plenky připravit, poskládat a připravit
– na cestování jsou objemné
I při přebalování často vzniká docela velké množství odpadu. Vlhčené ubrousky, přebalovací podložky.. my jsme to vyřešili celkem jednoduše a to tak, že většinu věcí, které jsou potřeba, máme pratelné a pereme je společně s látkovými plenami. Náš přebalovací rituál vypadá takto – dítě položím na pratelnou přebalovací podložku, mám dvě od Breberek a to mi bohatě stačí. Případně je možné i použít ručník, který si vyhradíte na tohle využití. Ušetříte tak jednorázové přebalovací podložky. U přebalovacího pultu mám misku s čistou vodou, do které namočím látkový ubrousek a tím dítě otřu. Takže je to docela jednoduché a v pohodě si vystačím s látkou a vodou. Žádná práce navíc mi u toho nevzniká, protože vše peru společně s látkovými plenkami..
Další odpad vzniká z jídla dětí. A to hlavně z obalů různých přesnídávek a kapsiček.. My stravování řešíme úplně jednoduše – dítě od začátku, tedy asi šesti nebo sedmi měsíců dostává to samé, co jíme my. Tato metoda se nazývá Baby led weaning, česky se tomu myslím říká Jídlo do tlapky. A spočívá v tom, že dítě již od začátku zavedení příkrmů jí s rodiči společně u stolu to, co jedi oni. Samozřejmě upravené tak, aby to bylo vhodné pro i pro mikinko. Poslední dobou dávám dětem do znovupoužitelných kapsiček různá smoothie nebo jogurt. Často ale šáhnu i po těch jednorázových, předpřipravených, protože to šetří dost času. Dalším potenciálním odpadem může být dětské oblečení. Oblékání jsme vyřešili tak, že máme většinu z druhé ruky. Nejen, že to šetří planetu, ale oblečení je už spoustakrát prané a tím je zbavené všech chemikálií, které v něm zbyly z výrobního procesu, z barvení a čištění. V dnešní době funguje mnoho internetových stránek, kde je možné si už nošené oblečení vybrat a koupit. Je to třeba Vinted, různé bazary na facebooku nebo můžete využít klasické kamenné second hand obchody.
Z druhé ruky máme i většinu hraček, a to poděděné po mých neteřích. Už od prvních měsíců mi přišlo, že i když mít pár hraček je fajn, dítě se většinou obejde bez nich. Zajímají ho zaprvé věci, které používáme my, takže různé vařečky, utěrka nebo třeba balíček papírových kapesníků. Přišlo mi taky, že každý v domácnosti má věci, se kterými se dá dobře hrát. Třeba lahev s vodou, sklenici s cizrnou nebo různé šustivé materiály. Takže pokud to někdo chce vzít hodně minimalisticky, vystačí si s tím, co má doma. Pokud bych kupovala nějaké nové předměty na hraní, zvolila bych dřevěné. A to proto, že jsou ekologičtější a pravděpodobně mají delší životnost. Co se týče hraček jako bábovky na písek, tam samozřejmě používáme klasické plastové.
Jde o to najít si balanc. Snažím se, když se rozhodnu pro méně udržitelnou verzi, to brát jak to je, a třeba to pro sebe zase vykompenzovat nějakým ekologičtějším krokem. Nechci vám tímto článkem diktovat, jak byste měli žít, ale poukázat na více eko možnosti, abyste věděli, co můžete zkusit, pokud byste se touto cestou rozodli jít.